Text z cestovního archivu · 2010. Osobní zkušenosti, ceny a další informace zachycují dobu cesty.
8.2. - 9.2. – přesun z Nairobi na trek Mt. Keňa
Ráno jsme vyjeli z Nairobi a stále stoupali výš, neboť jsme se dostávali na náhorní plošinu severně od Nairobi. Narazili jsme na Velkou příkopovou propadlinu – součást geologické rozsedliny táhnoucí se přes Afriku od delty řeky Zambezi v Mozambiku až k údolí Jordánu. Jedná se o místo, kde se za miliony let pravděpodobně rozdělí africký kontinent – doufám, že se toho už nedožijeme. Cestou se nám již ukazovala sopka Longonot s nadmořskou výškou okolo 2.900 m. Po několika přestávkách jsme zastavili u brány parku Longonot a učinili první aklimatizační výstup z výšky 2.200 m na hranu kráteru do výšky 2.500 m. Po úspěšně absolvovaném výstupu jsme si dali teplé pivo značky Tusker a poté přejeli minibusem do prvního parku, ve kterém nebyly šelmy, a proto jsme se po něm mohli volně procházet. Naráželi jsme na žirafy, zebry, prasata a buvoly. Spaní bylo zajištěno v chatkách po čtyřech s toaletou a sprchou u jezera Naiwasha. Po snídani v poloprázdném kempu jsme se dohodli na menší změně programu - najmeme si loďku a projedeme se po jezeře, kde budeme moci pozorovat celou řadu různých ptáků, ale hlavně se dostaneme do bezprostřední blízkosti hrochů. S našimi loďkami se nám podařilo dostat se na vzdálenost zhruba deseti metrů od velkého hrošího stáda. Z loďky jsme vystoupili u domu manželů Adamsových, které proslavil v Africe příběh lvice Elsy. Joy Adamsová, která se narodila v roce 1910 v Opavě, napsala v tomto domě bestseller „Volání divočiny“, ve kterém je dojemně popisován příběh opuštěného lvíčího mláděte Elsy. Joy Adamsová, stejně jako její manžel, byli v Africe zavražděni, nicméně zůstal po nich dům, ve kterém je celá řada předmětů spojených s jejich životem v Africe a hlavně malby, které Joy vytvořila během svého života. V uvedeném domě jsme zkonzumovali koláče a čaj údajně od stejné kuchařky, která zajišťovala různé pochutiny pro manžele Adamsovy. Večer jsme dorazili do města Nanyuki, které je nedaleko vzdálené od Mt. Keni. Zjišťovali jsme od našeho průvodce, jak bude probíhat výstup na Mt. Keňu, a přitom konzumovali hodně dobrého jídla a pití, dokonce došlo i na skotskou whisky v baru, která stála velmi málo.