První osídlení oblasti bylo v blízkosti dnešních Krchleb pravděpodobně už v době halštatské neboli ve starší době železné, tedy v rozmezí let 800-400 př. n. l. Na vrchu Holubí hlava asi kilometr severovýchodně od vesnice Krchleby se nacházelo hradiště.
První zmínka o šKrchlebech je (podle publikace "Hrádek Lacembok a tvrz Hlohová" od M. Novobilského a P. Rožmberského uváděna v roce 1366.
Podle archeologických nálezů hrad Hrádek pravděpodobně existoval již v druhé polovině 13. století. Zakladatel hradu není z písemných pramenů znám, ale mohl by jím být královský úředník Vitla ze Staňkova nebo někdo z jeho rodu. Ve 14.-15. století potom hrad vlastnil rod Bohuchvalů z Hrádku. V okolí Hrádku se nacházely dvory o pár staveních, které byly předzvěstí budoucích osad. K hradu Lacemboku patřily dvory Čermná, Hlohovčice, Poděvousy, Puclice, Chřenov, Škrchleby a část Kamenice. Kolem roku 1380 přibyly ještě dvory v Ohučově a Bukové. Tyto dvory dostal od panovníka zmíněný pan Vitla ze Staňkova. V jeho rodu se pak objevily dva bratři, Bušek a rytíř Vojslav synové Bohuchvala a Mabky. Vojslavův syn "Bohuchval z Hrádku" se stal roku 1373 držitelem dvora a majitelem území STIRCHLOWA - Škrchleby. Dvory později přešly pod majetek Kateřiny Hochauserové a později připadly Horšovskému Týnu. Později byl hrad Hrádek přejmenován na "LACEMBOK".
V 16. a 17. století je ves uváděna jako pustá, tereziánský katastr zde uvádi jen panský hospodářský dvůr, který od roku 1685 náležel horšovskotýnskému panství Trauttmansdorffů, tedy vrchnostenského dvora s názvem STIRCHLOWA či SSKRCHLEBY tedy ŠKRCHLEBY.
Další zmínka o Krchlebech pochází ze 17. století. První stavba v oblasti, kde leží dnešní vesnice, je zaznamenána až v 18. století. Byla to tzv. „Hájenka“, která se nacházela na nejvyšším místě Krchleb ve východní části vesnice.
Střecha hájovny byla pokrytá hliněnými taškami a dům měl dvě velké obytné místnosti a černou kuchyni. Budova měla také přístavbu pro domácí zvířata. Okolo hájovny byl rozsáhlý sad, před domem rybníček s vodou pro domácí zvířata a také studna s vodou pro tamější obyvatele. V polovině 20. století Hájenka vyhořela. V místech tohoto stavení se v současnosti nachází chatová osada, která zachovala název "Hájenka" jako pomístní jméno. První úřední zmínka již o osadě Škrchleby pochází z roku 1865 a podle záznamů staňkovské farnosti zde v této době žilo 26 osadníků. V této době už se začaly stavět domy, z nichž některé zde stojí dodnes.
O nové vsi se tedy mluví až PŘED POLOVINOU 19.století, kdy ve vsi bylo 26 domů a 192 obyvatel.
Politická obec šKrchleby se až do 27.října roku 1928 jmenovala ŠKRCHLEBY. Ještě předtím, za Rakouska-Uherska, SSKRCHLEBY.
V říjnu 1928 došlo k tzv. rozloučení s obcí Staňkov Ves, obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno a v obou obcích (Škrchleby a Staňkov Ves) byly ustaveny správní komise. První schůze správní komise se konala 4. listopadu 1928.
V roce 1928 se v rámci jednání o rozloučení také uskutečnila tzv. pochozí komise, při níž zástupce zemského výboru navrhl nejen novou hranici mezi katastry Škrchleby a Staňkov Ves, ale i úpravu hranice s obcemi Čermná a Horní Kamenice. V této souvislosti se také rozhodlo o přejmenování obce z "německého" STIRCHLOWA - SSKRCHLEB - ŠKRCHLEBY na údajně ryze "české" - KRCHLEBY. Proto patrioti stále používají před oficiálním názvem malé š, tedy šKrchleby.
V roce 1931 měla obec příděl lesa o výměře 54 ha, jenž převzala od velkostatku Horšovský Týn. Obec dostala také HÁJOVNU a MYSLIVNU v Horní kamenici i s lesním.
V roce 1937 byl založen Hasičský sbor.
Vraťme se ale ještě do roku 1929
Podle zákona č. 75/1919 Sb. si v lednu 1929 Krchlebští sestavili kandidátní listinu pro obecní volby a zvolili obecní zastupitelstvo, jehož ustavující schůze se konala 24.března 1929
Obecní zstupitelstvo ze svého středu zvolilo obecní radu tvořenou starostou a dvěma radními. Dála byly zvoleny i komise. Později vznikla i komise elektrikářská, která měla na starosti elektrifikaci obce. Ta probíhala v létech 1929 -1932
Obec šKrchleby leží na pravé straně okresní silnice, která se začala stavět v roce 1816 a dokončena byla roku 1826. V okolí šKrchleb se nalézalo množství malých dolů na černé uhlí ve kterých pracovalo mnoho krchlebských obyvatel.
Krchleby byly známé též výrobou smrkových košíků, v dnešní době (2023) už ve šKrchlebech nežije žádný občan, který by původní škrchlebský košík uměl udělat.
Krchleby leží 12 kilometrů východně od Horšovského Týna a 3 km od Staňkova v nadmořské výšce 454 metrů nad mořem. Obec byla v letech 1945 - 1949 součástí okresu Horšovský Týn. Podle zákona ze dne 21. prosince 1948, č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení a vládním nařízení ze dne 18. ledna 1949, č. 3/1949 Sb., o územní organizaci okresů v českých zemích od února 1949 - 1960 patřila do nově vytvořeného okresu Stod.
V roce 1930 v Krchlebech bydlelo ve 104 domech 575 obyvatel, z toho bylo 567 osob československé národnosti a 8 obyvatel německé národnosti. Ke snížení počtu obyvatel došlo po skončení 2. světové války, kdy při poválečném sčítání z roku 1950 v obci bydlelo 378 obyvatel ve 113 domech. Podle posledního sčítání obyvatel z roku 2001 v obci bydlelo 248 obyvatel ve 123 domech.
V únoru 1943 převzal správu obce vládní komisař Anton Hof, který obec spravoval až do 6.května 1945, kdy převzal správu obce revoluční národní výbor v tomto složení: Josef Brichcín, František Peteřík, Jan Žáček, Jan Nechutný a Václav Herian. Předsedou revolučního národního výboru byl jmenován Josef Brichcín, pro vyživovací záležitosti obce a zemědělské záležitosti byl jmenován referent Jan Nechutný, referentem pro věci lesního hospodářství Jan Žáček, zástupcem předsedy výboru a referentem pro věci policejního hlášení byl jmenován František Peteřík.
Zde se sluší jedna malá vsuvka o zmíněných osobách v revolučním výboru, dle pramenů starých škrchlebáků
Josef Brichcín - majitel hospody, která vyhořela (dnes je tam sokolovna SK), oženil se do Čermné.
Jan Žáček - bydlel v domě kde dnes žije p.Sikora. Tento muž, jako podporovatel komunismu, odešel později dělat na Hrad do Prahy "ochutnávače jídel".
František Peteřík - bydlel tam kde dnes bydlí Jirka Rejthar a byl to Jirkovo děda. Přezdívku měl mezi místními "Kašpárek" a byl to po roce 1945 údajně velký udavač.
Jan Nechutný - byl „největší sedlák“ v obci a rozumný hospodář, který pomáhal lidem všemi možnými způsoby (zaměstnání, podporoval chudší) a zároveň silně nenáviděl komunisty. Za svoje názory a postoj mu pak komunisté zabavili majtek a musel se vystěhovat z Krchleb. To bylo asi v roce 1952-3 ve spojení s kolektivizací zemědělství
Václav Herian - povoláním učitel, bydlel naproti parku, byl asi nasazen do pohraničí - Bělá nad Radbuzou - zřejmě kolem roku 1948, kde také dožil. Velký Krchlebák, sportovec a ke Krchlebákům se stále hlásil.
Na tomto místě je opět potřeba zmínit jeden skutečný příběh z té doby.
Paní Prokopová (matka Ládi Prokopa zvaného Kajetán) v listopadu 2023 ve věku 95 let ve svém vzpomínání na minulost (zřejmě pro Paměť národa), jehož fragment se objevil na FB, zmiňovala "hodného německého správce", jenž byl za války ke krchlebským lidem milý a vstřícný a před Němci - fašisty - lidi chránil. Jmenoval Anton Hof a byl to otec Hildy Koláčkové, tedy děda Marcely Pavlíkové a tudíž praděda Petry Mikulkové.
Moje babi Marie Steinbachová, rozená Pecherová byla také německé národnosti, stejně jako její otec Pecher - košíkář. On uměl německy trochu, jeho manželka, tedy moje babi, vůbec. Když se v roce 1942 narodila moje máma Marie nemohla si babi vzít za manžela mého dědu Václava Steinbacha neb sňatky mezi Němci a Čechy byl zakázané. V roce 1945, kdy jí bylo 20 let, už to možné bylo a vzali se.
A babi vzpomímala a vyprávěla mi, jak k nim domů těsně po skončení války v květnu 1945 vtrhli krchlebští občané Šeba a Motl a s výkřikem: "zabavujeme německý majetek" jim sebrali rádio.
Díky sňatku nemusela Marie Steinbachová do tzv. odsunu. Nicméně díky Benešovým dekretům, které na základě "kolektivní viny" zabavovali majetek etnickým Němcům musela moje babi státu zaplatit půlku ceny vlastního domu, číslo popisné 32. A to i přesto, že její manžel byl v odboji a dostal medaili (dodnes ji má schovanou) za partizánský odboj ve skupině Bílá růže.
I taková byla doba. Mnohdy mám pocit, že se historie opakuje, ale jak řekl Platón: "Neopakuje se historie, ale lidé" nebo jak pravil George Santayana: "Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat - The life of reason I".
Dne 23. června 1945
byl na veřejné schůzi ustaven Místní národní výbor Krchleby v tomto složení: Josef Brichcín jako předseda, Jan Žáček, Jan Nechutný, Jaroslav Brabec, František Bernklau, Josef Fichtl starší, Josef Fichtl mladší a František Hetler. Do rady MNV byli zvoleni: Jan Žáček, František Peteřík a Jan Nechutný, dále byly zvoleny při MNV tyto komise: finanční, hospodářská, zdravotní a osvětová a knihovní rada.
Dne 30. června 1945 byla při MNV zvolena pětičlenná rolnická komise. Původní složení místního národního výboru bylo výsledkem politického vlivu v obci dne 20. října 1945 na ustavující schůzi změněno.Novým předsedou MNV byl jmenován Karel Starý, místopředsedou Josef Brichcín. Do rady MNV byli navrženi Jaroslav Brabec, Růžena Fichtlová a Václav Cvachoušek. Dále byly obměněny tyto komise: finanční, osvětová, rolnicko-hospodářská, sociální, lesní a zásobovací.
Dne 18. ledna 1946 byl po rezignaci bývalého předsedy MNV Karla Starého zvolen nový předseda MNV Jaroslav Brabec.
Podle vládního nařízení č. 120/1946 Sb. z 27. 5. 1946, o obnovení národních výborů na podkladě výsledků voleb do Ústavodárného Národního shromáždění, se přizpůsobilo složení místního národního výboru výsledkům těchto voleb. Volby se uskutečnily 26. května 1946. Předsedou MNV byl zvolen opět Jaroslav Brabec, místopředsedou Jan Nechutný, členy rady byli zvoleni: František Peteřík, Jakub Fikrle a Josef Podlesák. Dále byly při MNV zvoleny tyto komise: finanční, zemědělská, osvětová a zdravotní.
Podle vládního nařízení ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v českých zemích byl MNV Krchleby, který dosud patřil k okresu Horšovský Týn, začleněn do nově zřízeného okresu Stod.
Dne 14. listopadu 1949 byla na schůzi MNV ustavena tříčlenná mimořádná vyživovací komise.
Pro usměrnění dalšího vývoje národních výborů mělo zásadní význam vládní nařízení č. 14/1950 z 28. 2. 1950, o organizaci národních výborů. Podle počtu obyvatel se Místní národní výbor Krchleby začlenil mezi národní výbory I. kategorie, celkový počet členů MNV byl 15 a počet členů rady 5. Dne 6. 5. 1950 byl zvolen nový MNV v čele s předsedou Jaroslavem Brabcem, místopředsedou Josefem Kaiglem, finančním referentem byl zvolen Josef Bernklau, osvětovým referentem František Hrabačka, vyživovacím referentem Antonín Martínek, pokladník Ladislav Kaigl.
Dalšími členy byli zvoleni: Václav Cvachoušek, František Bernklau, František Hrabačka starší, Josef Štengl, jména dalších pěti členů se nepodařilo dohledat.
Na veřejné schůzi MNV Krchleby dne 14. 7. 1952 došlo ke změně některých členů MNV: novým předsedou MNV byl zvolen Václav Konopík, místopředsedou Jan Hetler, kulturním referentem František Štáhl a finančním referentem Josef Žák.
Po volbách, které se uskutečnily 16. kvěna 1954, byl na veřejné schůzi MNV Krchleby dne 23. května 1954 zvolen nový národní výbor v tomto složení: Václav Konopík jako předseda, tajemníkem Josef Kaigl, František Bernklau jako člen rady, dále působily při MNV tyto komise: zemědělská, kulturní, technická a finanční komise.
Od 1. 7. 1960 v rámci územní organizace národních výborů v krajích, okresech a obcích došlo ke sloučení MNV Krchleby s MNV Staňkov a MNV Krchleby zanikl. Od roku 1961 jsou Krchleby částí obce Staňkov v okrese Domažlice.
