|
LACEMBOK ZNÁTE. A KOLEJOVICE ?
2. KOLEJOVICE a rybníky Vížka I a Vížka II V povodí řeky Radbuza zaniklo od středověku do nedávné doby kolem 100 dříve osídlených míst. Do této kategorie patří také ves KOLEJOVICE, kterou (dle Roubíka – Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách, Praha 1959,s.73) je nutno hledat mezi Staňkovem a Krchleby. Pod obcí Krchleby na Srbickém potoce byly obnoveny v roce 1949 a 1972 v poloze „Vízka“ dva rybníky s dnešními názvy Vížka I a Vížka II. Rybníky byly kdysi zapisované do map pod následujícími jmény: 1545 - „louka“, kteráž slove Chobott nad horzeyssim Hradeczkym rybnikem 1730 – „Hrádek horní“ a „Hrádek dolní“ 1786 – „Obere Radka… untere dtto“ (stejně jako). Na katastrálním plánu z roku 1838 jsou zakresleny jen hráze těchto rybníků, jejichž původní jméno bylo „Hrádecké rybníky“. Nová současná jména rybníků byl motivována názvem polohy „Vízka“, poblíž které byly tyto vodní nádrže obnoveny. Proč takové divné jméno? Jméno polohy „Vízka“ se kancelářské němčině psalo jako Wieska a vzniklo z původního pojmenování Víska = malá ves. To je také pomístní jméno, kterým se označovaly pusté vsi. A nyní zajímavost se zaniklou vsí KOLEJOVICE. V záznamech se píše věta: „louka, … kteráž jest pod Skrchleby nad pustou vsí“ a dále se pak píše: „item Sskrchleby ves pustou“. Z těchto 2 vět – záznamů vyplývá jedna zajímavá věc. Vzhledem k tomu, že (přechodně pustá) ves Sskrchleby (dnes Krchleby) je v záznamech jmenována zvlášť - odděleně od té první. Je tedy vysoce pravděpodobné, že tou první jmenovanou vsí jsou KOLEJOVICE. Předpokládá se, že ves Kolejovice nechala vrchnost zatopit aby mohly vzniknout rybníky a po bývalé vsi pak zbylo už jen ono pomístní jméno „Víska“ (a také boží muka ve stráni). Jak vznikl název hradu LACEMBOK. Lacembok ležel na tehdejších hranicích statku Kamenice a někdejšího panství Popelů z Lobkovic. Nutno dodat, že jméno Lacembok nesly v Čechách 2 hrady – ten náš šKrchlebský a zřícenina severně od Ledče nad Sázavou známá jako Zikev. Jak ale tento název vznikl? Zatímco u hradu Zikev se dá jasně říci, že se jedná o vytvoření názvu z druhotně rodového jména, protože tvrz Zikev na Čáslavsku vlastnili Lacembokové z Chlumu, u tvrze „Hrádek Lacembok nad Srbickým potokem“ je to jinak. Zde žádní Lacembokové nebydleli. Jak to tedy bylo? Na přelomu 15. a 16. století získali tento Hrádek rytíři z Kamenice, kteří měli v erbu kozla. Prvně se objevuje tento název (Lacznbok) v záznamech roku 1545: „K tomuto Kameniczkemu dilu tyto rybníci se pokládají pod hrádkem Lacznbokem“. Vznik názvu lze přičíst v tehdejší rytířské zálibě v módních německých hradních a osobních jménech. Pojmenování Hrádku nad Srbickým potokem na Lacznbok pravděpodobné vzniklo složením dvou slov. Z německého slova „DIE LETZE = hraniční opevnění a nebo slovesa LETZEN = bránit, škodit. V německém nářečí pak první část zní jako LATS a do češtiny přešlo jako LACEM. Druhá část byla pak vytvořena ze slova der BOCK = kozel, kdy kozel byl erbovní zvíře rytířů z Kamenice a symbolizuje TVRDOŠÍJNÝ VZDOR. Na šKrchlebáky sedí přesně – pozn. LLF Čerpáno z výsledků archeologického výzkumu jádra hradu Lacemboku u Krchleb od Zdeňka Procházky a Acta onomastica jediného českého recenzované vědeckého periodika zabývající se problematikou vlastních jmen - Acta onomastica 46, (2005,)s.62-64 autor Zdeněk JISKRA (Roztoky) - Kolejovice, Lacembok a Strážná. |