Norští vážení členové Nobelova výboru již v minulosti prokázali extrémě pochybný úsudek.
V roce 1994 udělili podíl na Nobelově ceně míru Jásiru Arafatovi za jeho „úsilí o nastolení míru na Blízkém východě“. O šest let později odešel z jednání v Camp Davidu a následovala druhá intifáda.
V roce 2009 výbor udělil svou zlatou medaili prezidentu Obamovi „za jeho mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce mezi národy“.
Cenu dostal necelých devět měsíců po nástupu do prezidentského úřadu, kdy by i jeho zanícení obdivovatelé jen obtížně dokázali uvést nějaké dosažené výsledky.
V roce 2019 výbor ocenil etiopského premiéra Abiyho Ahmeda za jeho mírovou iniciativu vůči Eritreji. Přibližně o rok později Ahmed vyslal do Tigraje vojáky, kteří po boku eritrejských sil vedli válku, v níž v důsledku násilí, hladovění a nemocí zemřelo až 600 000 lidí.
Letos však výbor klesl pod úroveň i těch nejchmurnějších očekávání svých kritiků, když cenu udělil Navanethem „Navi“ Pillayové „za její úsilí o prosazování míru a mezinárodního práva“. Opravdu? Podívejme se na posledních třicet let její kariéry.
V roce 1995 byla Pillayová Valným shromážděním OSN zvolena soudkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a v letech 1999 až 2003 byla jeho předsedkyní. K tomu se ještě vrátíme.
V letech 2003 až 2008 působila jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu, jehož první proces začal až v lednu 2009. Když se soud konečně rozběhl, „rychle se stal nástrojem nadnárodních byrokratů k obviňování USA a Izraele ze smyšlených zločinů“, jak poznamenal deník The Wall Street Journal.
V roce 2008 se Pillayová stala vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. Podle studie ženevské organizace U.N. Watch z roku 2011 pak několik následujících let „zavírala oči před většinou nejhorších porušovatelů lidských práv na světě“, včetně Kuby, Severní Koreje, Eritreje, Súdánu a Běloruska.
K proviněním Pillayové spočívajícím v nečinnosti se přidala i provinění vyplývající z jejích činů. V roce 2013 Emma Reillyová, právnička zabývající se lidskými právy, která pod Pillayovou pracovala, oznámila, že zaměstnanci dostávali pokyny předávat čínským představitelům informace o lidech, kteří se chystali veřejně vystoupit proti porušování lidských práv ze strany Pekingu.
Podle ní se seznam rozrostl na více než padesát ujgurských, tibetských, hongkongských a čínských disidentů. Někteří z nich podle jejího vyjádření později „pod přísahou vypověděli, že jejich rodinní příslušníci byli zastrašováni, svévolně zadržováni, mučeni, násilně mizeli, a dokonce byli zabíjeni v koncentračních táborech“. Ochrana oznamovatelů, která jí měla být poskytnuta, se podle toho, co mi řekla, ukázala jako „naprosto bezvýznamná“.
Nakonec podle Reillyové všichni zaměstnanci OSN, kteří jména přímo předávali, dostali povýšení. „Mě propustili za to, že jsem se ozvala.“
Minulý týden to Reillyová na síti X vyjádřila bez obalu: Pillayová byla „zcela doslova spoluvinicí genocidy Ujgurů“.
V roce 2010 se Pillayová navzdory naléhání desítek nevládních organizací odmítla zúčastnit slavnostního předávání Nobelovy ceny jejímu laureátovi Liou Siao-poovi, který byl tehdy vězněn v Číně. O sedm let později Liou zemřel ve státní vazbě.
Obvinění z nepřátelského postoje Pillayové vůči Izraeli jsou četná a dlouhodobá. V roce 2010 jí organizace U.N. Watch zaslala dopis s požadavkem, aby její úřad přestal zveřejňovat nepravdivá obvinění organizace napojené na Libyi, podle nichž „izraelští lékaři kradli Palestincům orgány a ‚Židé po celém světě‘ se podíleli na holokaustu páchaném na Palestincích“.
Žádost byla odmítnuta.
V letech 2021 až 2025 Pillayová předsedala komisi s tendenčním názvem „Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro okupované palestinské území včetně východního Jeruzaléma a pro Izrael“. Zřízení této komise, označované zkratkou COI, prosadil Pákistán jménem Organizace islámské spolupráce, bloku 57 států s převahou muslimského obyvatelstva.
Na rozdíl od jiných vyšetřovacích komisí OSN neměla COI stanoveno datum ukončení činnosti — šlo o nekonečný vykonstruovaný proces.
Podle organizace Anti-Defamation League Pillayová v této funkci „učinila antisionistický antisemitismus uvnitř OSN běžně přijímaným“.
V roce 2025 její komise vydala zprávu tvrdící, že se Izrael v Gaze dopustil genocidy. Takový závěr vyžadoval konstatování, že jediným rozumným vysvětlením izraelského jednání byl úmysl zničit Palestince v Pásmu Gazy, nikoli zničit Hamás, který krátce předtím zavraždil více než 1 200 mužů, žen, dětí a kojenců a unesl 251 rukojmích.
V průběhu války Izrael umožňoval dodávky tun potravin a další pomoci do Gazy a souhlasil s přestávkami v bojích, aby Světová zdravotnická organizace mohla očkovat tamní děti proti dětské obrně.
Připomíná vám to, co nacisté dělali Židům v Evropě nebo co hutuští extremisté dělali rwandským Tutsiům?
Hamás se mohl kdykoli vzdát — nebo jen souhlasit s propuštěním všech rukojmích a přijmout příměří. Věří snad někdo vážně tomu, že by Izrael nesouhlasil?
Právě před rokem v tomto týdnu izraelská vláda skutečně schválila dohodu zprostředkovanou Spojenými státy, která zahrnovala zastavení útočných operací izraelských sil a jejich stažení na dohodnuté linie. O tři dny později Hamás propustil posledních dvacet žijících rukojmích.
Ještě jeden bod: Jako soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu se Pillayová podílela na přelomovém mezinárodním rozsudku z roku 1998, který uznal znásilňování a sexuální násilí za jednání naplňující skutkovou podstatu genocidy a zločinů proti lidskosti, nikoli jen za právně neregulovaný průvodní jev války.
A co tedy četné a dobře zdokumentované případy sexuálního násilí páchaného Hamásem? Právní poradkyně organizace U.N. Watch Dina Rovnerová při hodnocení první zprávy komise vydané po 7. říjnu 2023 upozornila, že komise sice tato zvěrstva uznala, ale zdráhala se je připsat politice Hamásu nebo je označit za zločiny proti lidskosti.
Vážení norští členové výboru to všechno museli vědět. Mohli ocenit Jimmyho Laie, hongkongského obhájce svobody slova vězněného Pekingem, nebo Volodymyra Zelenského, který brání Ukrajinu před neoimperialistickou válkou Vladimira Putina.
Místo toho vybrali právničku, jejíž úřad při OSN podle oznamovatelky předával Pekingu jména Ujgurů protestujících proti skutečné genocidě a jejíž pomlouvačný závěr o genocidě páchané Izraelem si minulý týden vysloužil potlesk Hamásu.
Pokud souhlasíte s Hamásem, mír není to, co byste chtěli.