I. Vývoj původce archiválií
Původci archiválií jsou Obecní úřad Krchleby (Obecní úřad v Krchlebech), jehož existence je vymezena lety 1928–1945, a v případě posterior i Místní národní výbor Krchleby (Místní národní výbor v Krchlebech), jehož existenci vymezují roky 1945–1960. Obec Krchleby (lidově Škrchleby) leží 3 kilometry jihovýchodně od Staňkova na silnici ze Staňkova do Merklína, obklopena lesy Výtuňského polesí, v jehož jižní části se nachází.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1366. V 16. a 17. století je ves uváděna jako pustá, berní rula ji nezmiňuje a tereziánský katastr zde uvádí pouze panský hospodářský dvůr. Ten od roku 1685 náležel k horšovskotýnskému panství Trauttmansdorffů. Před polovinou 19. století již Sommer ve vsi nazývané Strchlowa či Skrchleb uvádí 26 domů se 192 obyvateli. Obec spadala do farního a školního obvodu Staňkov Ves. Se zánikem patrimoniální správy v polovině 19. století se nejnižší správní jednotkou v zemi staly obce. První zákonnou úpravu obecní samosprávy přineslo tzv. Stadionovo prozatímní obecní zřízení (č. 170/1849 ř. z.). Na jeho základě se každé sídliště muselo stát buď obcí, nebo součástí obce jako tzv. osada. Tehdy se Krchleby (nazývané Skrchleby či Stirchlowa) staly osadou obce Staňkov Ves (soudní a politický okres Horšovský Týn) a spojení těchto dvou obcí vydrželo až do roku 1928. Za tu dobu se Krchleby značně rozrostly – jen do roku 1872 se počet domů zdvojnásobil na 55 čísel popisných, v nichž žilo 347 obyvatel. V roce 1910 již v 79 domech žilo 558 obyvatel a v roce 1921 se uvádí 569 obyvatel v 81 domech o 133 bytových jednotkách. Z národnostního hlediska se jednalo o ves ryze českou. Zdejší okolí neskýtalo velké možnosti zemědělské obživy, proto většina zdejších mužů nacházela zaměstnání v nedalekých uhelných dolech ve Výtuni nebo ve sklárnách ve Staňkově Vsi a Holýšově. Mnoho místních se také přímo ve vsi věnovalo domácí výrobě košíků.

V říjnu 1928 byla obec Staňkov Ves rozloučena, obecní zastupitelstvo rozpuštěno a v obou obcích ustaveny správní komise (první schůze správní komise v Krchlebech se konala 4. listopadu 1928). Podle tehdy platných zákonů č. 75/1919 Sb., o řádu volení v obcích (později novelizován zákonem č. 122/1933 Sb., o změnách řádu volení v obcích), a č. 76/1919 Sb., novela obecního zřízení, si v lednu 1929 Krchlebští sestavili kandidátní listinu pro obecní volby a zvolili obecní zastupitelstvo, jehož ustavující schůze se konala 24. března 1929. Obecní zastupitelstvo ze svého středu zvolilo obecní radu, tvořenou starostou a dvěma radními, a obecní komise. Vedle finanční komise, kterou zákon nařizoval jako povinnou, si zastupitelé zvolili i komise stavební, hospodářskou a zdravotní. Další podle zákona povinná komise – letopisecká – však v obci ustavena nebyla. Později vznikla ještě komise elektrářská, a to v souvislosti s elektrifikací obce, o kterou obec usilovala od roku 1929 a která byla dokončena nejpozději roku 1932, kdy obec předala hotovou rozvodnou síť elektrárenskému svazu.
1.Ve sčítacích operátech z roku 1921 i v dalších archiváliích je patrné, že v Krchlebech mělo být (snad pouze zčásti) původní samostatné číslování domů nahrazeno číselnou řadou navazující na existující staňkovská čísla popisná (u č. p. 12 zaznamenáno i nové č. p. 196 a u č. p. 31–82 nové číslování 222–268).
2.Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, fond Okresní úřad Horšovský Týn, karton N 198, inv. č. 366 – sčítací operáty pro soudní okres Horšovský Týn 1921, Krchleby.
3.Osamostatnění Krchleb mělo být prvním krokem v rámci dlouhotrvajících snah o spojení sídel Staňkov Ves a Staňkov Městys, k němuž však došlo až roku 1938. Viz KINKOROVÁ, Radka. Archiv města Staňkov 1639– 1945 (1950) : inventář [tiskem nepublikovaná archivní pomůcka č. 185]. Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, 2006, s. 7–8.
4. 34. Vyhláška zemského presidenta v Praze ze dne 16. května 1929, čís. 234.085 ai 1929, 2-1199 ai 1929 o rozloučení a sloučení obcí v Čechách, které bylo povoleno v roce 1928. Zákoník zemský pro Čechy, 1929. V rámci jednání o rozloučení obcí se roku 1928 uskutečnila pochozí komise, při níž zástupce zemského výboru navrhl nejen novou hranici mezi katastry obcí Krchleby a Staňkov Ves, ale i úpravu hranic s obcemi Čermná a Horní Kamenice.

V roce 1929 obec vlastnila 38 ha lesa a v rámci pozemkové reformy žádala o část kamenického revíru o výměře 95 ha, která se měla vesměs nacházet v katastru Krchleb. Tuto svoji žádost podložila i tvrzením, že v obci působí velký počet domácích košíkářů, kteří potřebují „kvantum lesů“ pro svoji výrobu. V roce 1931 obec příděl lesa o výměře 54 ha získala a s ním převzala společně s několika dalšími obcemi od velkostatku Horšovský Týn i hájovnu v Krchlebech s hajným a myslivnu v Horní Kamenici s lesním. Krátce po osamostatnění obce začali obecní představitelé usilovat o získání domu pro obecní chudobinec. K tomuto účelu zakoupili dům č. p. 47, v němž později vznikla i místnost pro obecní úřadovnu. V roce 1937 obec uvažovala o koupi hasičské stříkačky a při té příležitosti byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. Kromě toho tu nejpozději od 30. let 20. století fungovaly i sportovní organizace – dělnická tělocvičná jednota a Sport klub Krchleby, které měly v pronájmu obecní cvičiště. Rovněž zde působil místní odbor Národní jednoty pošumavské. Na základě Mnichovské dohody se v říjnu 1938 státní hranice posunula do blízkosti obce Krchleby. Vzhledem k tomu, že převážná většina politického okresu Horšovský Týn byla přičleněna k Německé říši, připadly 25. října 1938 zbývající obce tohoto okresu včetně Krchleb k okresu Domažlice, kde zůstaly až do roku 1945. V únoru 1943 převzal správu obce vládní komisař Anton Hof, který obec spravoval až do 6. května 1945, kdy v obci vznikl revoluční národní výbor. Dne 23. června 1945 byl ustaven Místní národní výbor Krchleby, který převzal správu obce.

II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Archiv obce Krchleby tvoří archiválie, které okresní archiv získal 30. ledna 1961 delimitací z Okresního archivu Stod (č. přírůstku 27), který je deponoval ve Staňkově v budově č. p. 1 na náměstí. O uložení dokumentů u původce se žádné informace nedochovaly. K jejich převzetí došlo (podle evidenčního listu z roku 1958) roku 1953. K roku 1958 obsahoval archivní fond 13 knih, 1 podací protokol a 1 karton spisů. Evidenční list z roku 1995 již zaznamenává 24 knih, 1 podací protokol a 2 kartony spisů o metráži 0,70 bm, avšak bez záznamu o dalším přírůstku. O případných ztrátách dokumentů před převzetím do archivu se žádné záznamy nedochovaly.

III. Archivní charakteristika archivního fondu
Mezerovitě dochovaný archivní fond Archiv obce Krchleby obsahuje archiválie z let (1926) 1928–1945 (1948) vzniklé z činnosti Obecního úřadu Krchleby a Místního národního výboru Krchleby, který pokračoval v agendě obecního úřadu u knih inv. č. 1 a 27. Z důvodu převažujících zápisů obecního úřadu byla kniha inv. č. 1 ponechána v tomto archivním fondu jako posterius. Podle dochované korespondence obec Čermná v následujících letech několikrát usilovala o revizi hranice, avšak z archivu ani jedné z obcí se nepodařilo zjistit, zda Čermná se svým odvoláním z roku 1935 uspěla či nikoliv. Převzetí správy obcí místními národními výbory předjímal již dekret č. 18/1944 Úředního věstníku čsl., o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění, a jeho průběh dále upravovalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů Priora fondu tvoří výkaz ploch z roku 1927, který je součástí spisu o koupi pozemků (inv. č. 11), a trestní list z roku 1926, jehož byl obecní úřad příjemcem (inv. č. 20). Archivní fond Archiv obce Krchleby pořádal roku 1956 Emanuel Kubla a po něm roku 1995 Ludmila Růženecká. Jediný dochovaný záznam o skartaci z roku 1954 neuvádí žádné podrobnosti (pravděpodobně se jednalo o provedení vnitřní skartace neznámého rozsahu). Současné pořádání a inventarizace archivního fondu vycházely z metodického návodu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce z 31. ledna 2000 (č. j. AS/1- 284/2000), metodického pokynu č. 1/2017 k archivnímu zpracování fondu typu „Archiv obce“ (č. j. MV-35224-1/AS-2017) a metodického pokynu ředitele SOA vPlzni pro zpracování archiválií a tvorbu archivních pomůcek z 12.března2010 (č. j. SOAP/006- 0767/2010) a jeho dodatků. Použité pořádací schéma vychází z metodického pokynu č. 1/2017, konkrétně z přílohy č. 1 Schéma pro převod archivní pomůcky Archiv obce vytvořené podle Metodického návodu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce (č. j. AS/1-284/00 ze dne 31. ledna 2000) do prostředí odpovídajícího Základním pravidlům pro zpracování archiválií z roku 2015. Podle zápisu v evidenci PEvA se v tomto archivním fondu mělo nacházet 13 úředních knih, 1 podací protokol a 2 kartony spisů o rozsahu 0,57 bm. Při pořádání zpracovatelka nalezla mezi spisy 1 úřední knihu a 4 mapy, takže po uspořádání archivní fond obsahuje 14 úředních knih z let 1928–1948, 1 podací protokol z let 1940–1943, 2 kartony spisů z let 1926–1944 a 4 mapy z let 1929–1944. Fyzickým přemanipulováním archiválií se metráž archivního fondu snížila na 0,44 bm. Inventární seznam je členěn na úřední knihy, spisový materiál (podací protokoly a spisy), účetní materiál (účetní knihy a účetní spisy) a ostatní materiál (mapy). U úředních knih inv. č. 4 a 5 a u map inv. č. 36 a 37 byla datace stanovena odhadem, proto je uvedena v hranatých závorkách. Celkem 10 úředních knih a 1 podací protokol, jejichž původcem je mimo jiné i Obecní úřad Krchleby, tvoří priora v již zinventarizovaném archivním fondu Místní národní výbor Krchleby, jelikož MNV Krchleby pokračoval po roce 1945 v agendě obecního úřadu. Při pořádání archivního fondu MNV Krchleby v roce 2000 je zpracovatelka archivního fondu Místní národní výbor Krchleby vyjmula z archivu obce z důvodu, že tehdy se knihy s více původci zařazovaly do fondu původce, jenž knihu uzavřel. V inventárním seznamu archivu obce jsou proto na tyto archiválie učiněny odkazy (pro zdůraznění, že se nacházejí v jiném archivním fondu, jsou záznamy psány kurzivou a vloženy vždy na konec příslušné skupiny). Jazykem dochovaných archiválií je čeština a němčina. Během uložení archivního fondu ve Státním okresním archivu Domažlice nebyly na archiváliích prováděny žádné restaurátorské ani konzervátorské zásahy. Úřední knihy inv. č. 31 a 32 mají poškozenou vazbu. Ze spisů vykazuje známky poškození opotřebením především inv. č. 17. Celý fond lze označit za poškozený prachem.

IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Archivní fond Archiv obce Krchleby poskytuje informace k politickým, hospodářským, sociálním a správním dějinám obce. Pro demografické či genealogické bádání lze využít následující archiválie: inv. č. 1 seznam vydaných domovských listů, inv. č. 3 domobranecký seznam či spisy inv. č. 8 týkající se domovské příslušnosti. Zástavbu obce lze nejlépe sledovat ze stavebních plánů uložených pod inv. č. 17, k nimž zpracovatelka vyhotovila soupis stavebních plánů, jenž je součástí inventáře (viz s. 9– 10). Stavební akce prováděné obcí, jako například budování kanalizace či vodní nádrže, dokumentují spisy inv. č. 15 a 16.

Zajímavým dokladem o nerealizovaném stavebním počinu je mapa inv. č. 37, která poukazuje na myšlenku zřídit koupaliště na Srbickém potoce, či neméně zajímavá mapa inv. č. 38, která dokládá potenciální plán výstavby kolonie nouzových obydlí v jižní části obce v roce 1944.
Větší množství archiválií se zabývá koupí a správou obecního lesa a následného prodeje dřeva, v něm vytěženého – konkrétně knihy inv. č. 2 a 32 a spisy inv. č. 9, 13 a 22. Pro studium dějin Krchleb do roku 1928 je nutné nahlédnout do archivního fondu Archiv města Staňkov. Zde lze upozornit například na stavební plány uložené pod inv. č. 1346 či na spisy inv. č. 943, 1323 a 1327, týkající se rozloučení obcí Staňkov Ves a Krchleby. Velmi důležitým zdrojem informací o obci ve sledovaném období je tomto případě i archivní fond Místní národní výbor Krchleby, který obsahuje řadu úředních knih, které byly vedeny od osamostatnění Krchleb roku 1928 a v jejichž vedení následně pokračoval místní národní výbor.